Doprava ZDARMA od 1500,- Kč
- +420 556 701 306
- info@lekyprozdravi.cz
Alergie obecně je charakterizovaná jako přehnaná reakce imunitního systému na látky-alergeny, které jsou neškodné a s nimiž se běžně setkáváme v našem prostředí. Zjednodušeně lze tento stav popsat tak, že imunitní systém vašeho těla zaměňuje pyl nebo jiné neškodné látky za choroboplodné zárodky nebo viry. Tato imunitní reakce uvolňuje histaminy do krevního řečiště, kde se zachytí na receptorech na jiných buňkách způsobujících zánět. Právě tento zánět způsobuje kýchání, slzení očí a další příznaky pylové alergie. Nejčastějšími vnějšími alergeny jsou pyly dřevin, trav a plevelů. Tzv. pylová sezóna může trvat až 10 měsíců (nejčastěji od března do září). Rozdělujeme ji na 3 období:
Zda jste či nejste alergik a jakým typem alergie trpíte, by měl vždy potvrdit lékař – alergolog a na základě diagnostických testů určit správný postup léčby.
Pylová zrna poletující vzduchem se usazují na kůži, v očích, v nose, v průduškách a zde všude mohou u alergiků vyvolat projevy alergie. Mezi typické projevy pylové alergie patří:
Zdravý organismus si alergenu nevšímá, kdežto alergický organismus je přecitlivělý a bojuje proti alergenu obdobně jako proti jakékoliv jiné infekci. Imunitní buňky nosní sliznice, které jsou napadeny alergenem, začnou produkovat látky dráždivé pro nosní sliznici. Výsledkem tohoto dráždění jsou pak typické příznaky senné rýmy:
Podle závažnosti projevů alergickou rýmu dělíme na mírnou, středně silnou a silnou. Podle četnosti výskytu ji dále dělíme na perzistující rýmu, která trvá dlouhodobě a na intermitentní rýmu, která se vyskytuje jenom občas. Pokud se alergická rýma projevuje i mimo sezónu pylů, jedná se pravděpodobně o alergii na srst domácích zvířat nebo roztoče. Rovněž alergická rýma může doprovázet i jiná alergická onemocnění jako např. průduškové astma.
Režimová opatření – základem správné léčby je vždy vyloučit kontakt s alergenem. V praxi jde spíše ale o omezení kontaktu s původcem našich obtíží, aplikovat úplnou eliminaci v reálném životě lze jen obtížně.
U pylových alergií se doporučuje například vyhýbat rozkvetlým loukám, chránit oči před pylem slunečními brýlemi či větrat pouze krátce a intenzivně. V místnostech si můžete instalovat také okenní síť proti pylu. V pylové sezóně je vhodné omezit výraznou fyzickou aktivitu ve venkovním prostředí.
Se začátkem pylové sezóny si nezapomeňte vystavit pylový kalendář a pravidelně sledovat pylové zpravodajství (např. portál Pylová služba). Na týdenní bázi zde najdete informace o aktuálním výskytu alergenů v ovzduší. Na základě výsledků krevních testů (tzv. kožní prick testy, které vám přesně stanoví, jaké rostliny vás trápí) tak budete na své kritické období včas připraveni.
Pokud se vám naskytne možnost, oddychněte si od alergie změnou zeměpisné šířky či nadmořské výšky, často uleví pobyt na horách, ideálně nad 1500 m.
K léčbě alergické rýmy používáme celou řadu léků s různými mechanismy účinku. Jejich účinek může být krátkodobý symptomatický nebo dlouhodobý profylaktický (preventivní).
Antihistaminika – nejužívanější léky k terapii alergické rýmy. Omezují především vodnatou sekreci, svědění a časté kýchání. Užívají se buď ve formě tablet (celkové ovlivnění) nebo také ve formě očních a nosních roztoků (rychlejší účinnost v místě podání)
Dekongestiva – velmi často používané nosní spreje a kapky pro svůj lokální vazokonstrikční účinek u ucpaného nosu (snižují prokrvení nosu a usnadňují tak jeho průchodnost). Nedoporučuje se u nich dlouhodobé používání – max. 7 dní
Kortikoidy – lokálně podávané kortikoidy ve formě nosních sprejů mají účinek protizánětlivý, snižují otok sliznice a hypersekreci. Jejich účinek nastupuje pomalu (dny až týdny) a používají se dlouhodobě profylakticky v nižších dávkách. Perorální formy kortikoidů se používají jen u těžké formy alergické rýmy a to jen krátkodobě pro zvládnutí akutního stavu
Kromony – jsou léky se slabším protizánětlivým účinkem než kortikoidy. Používají se preventivně a to jako nosní a oční roztoky. Velmi často se používají u dětí.
Specifická imunoterapie alergenem – dlouhodobé podávání upraveného alergenu v subkutánní nebo sublinguální formě, která je schopna zvrátit přirozený průběh onemocnění
Pylová alergie u dětí se většinou projeví mezi 3. a 7. rokem, jen vzácně je to dříve. V kojeneckém věku se objevuje spíše atopický ekzém nebo potravinové alergie. U dětí, které mají v kojeneckém věku atopický ekzém, existuje obecně vyšší riziko, že se u nich projeví alergická rýma nebo astma. Astma se naopak může projevovat již v kojeneckém věku, na zúžení dýchacích cest upozorní pískoty při dýchání.
Léčba pylové alergie u dětí by měla probíhat vždy jen po konzultaci s lékařem. V léčbě jsou preferována systémová antihistaminika 2. generace (cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin). K intranazální terapii jsou používány kromony, které představují šetrnou, ale málo účinnou alternativu. U dětí od dvou let je pak možné použít i některé intranazální kortikosteroidy.
Alergická onemocnění jsou dědičná a bohužel platí, že pokud jsou alergici oba rodiče, pak má dítě 80% pravděpodobnost, že se u něj určitý typ alergie také projeví. Pro správný vývoj imunity dítěte se považuje kojení minimálně do 6 měsíců, pokud se v rodině vyskytují alergie, je po poradě s lékařem možné podávat hypoantigenní kojenecká mléka (označená HA).
Pylová alergie je tak rozšířené onemocnění, že se s ní každoročně potýká i velké množství těhotných žen. Alergickým ženám se doporučuje naplánovat otěhotnění tak, aby potřeba soustavné léčby nepřipadala na první trimestr těhotenství. To ovšem není zcela vždy možné. Pokud jste těhotná, nemusíte se ale obávat, že byste se musela trápit s nepříjemnými příznaky celou pylovou sezónu – to by nebylo prospěšné ani pro vás, ani pro miminko. Nespoléhejte však na samoléčbu - v těhotenství užívejte léky proti alergii výhradně po poradě se svým ošetřujícím lékařem. Bezpečnou volbu proti pylové alergii pro nastávající maminky představují roztoky mořské vody, přičemž hypertonické formy mají i uvolňující efekt na nosní sliznici. Dále lze těhotným s pylovou alergií doporučit další nefarmakologické postupy a metody omezení kontaktu s alergeny, které zmiňujeme v tomto článku.
Pokud byla před otěhotněním zahájena specifická alergenová imunoterapie, je možné ji dokončit. Zahajovat ji v těhotenství se však nedoporučuje.
